Dodatečný příspěvek našeho absolventa
Můžete nám napsat i Vy.
Váš almanach ke 100. jubileu Vaší školy na Husovce v Liberci je a jistě ještě nějaký čas bude významným počinem v kulturním životě Libereckého kraje. Tím „bude“ mám na mysli ohlasy a dodatečné příspěvky, které by snad daly na nějaký dotisk.
Ke mně se informace o Vašem Almanachu bohužel nedostala v takovém termínu, abych se mohl podílet na jeho vzniku, ač bych byl býval velmi rád. Vás Almanach jsem dostal ke svým 80. narozeninám jako dárek od své švagrové MUDR. Jiřiny Fürstové roz. Hájkové, která se svými sourozenci Helenou a Václavem Hájkovými také navštěvovala tu budovu, jak je uvedeno na stránkách 32-4. Jsou zde uvedeny už i její děti David a Aleš.
Já jsem do té budovy nastoupil 1.9.1946 do tercie C tehdejšího GFXŠ a chodil jsem až do kvinty, kdy jsme to gymnázium přestěhovali do budovy dnešní univerzity. Ta naše třída se za těch 6 let skonzolidovala do společenského tvaru zvaného EXMAT 52 GFXŠ Liberec a pak se ten exmat scházel během 2. poloviny 20. století občas v hotelu Liberec až do dnes, naposledy 11.10.2014, tedy už po 62 letech existence. Také vydáváme občasník Kvas. A nebyli jsme třída ledajaká. Náš předseda František Vydra vydávající Kvas má na svém kontě 2 knížky o Lužických Srbech: Tonoucí ostrovy a Lužice láska má. A slovník česko-lužický a lužicko-český. ING. Václav Eliáš byl stavitelem přehrad v daleké Brazílii, ale už bohužel zemřel. Má však v Praze 13 vnuků a několik pravnuků.
Žije nás ještě 18 z původních 28 maturantů toho roku 1952 a rádi na Vaší školu vzpomínáme vždy, když se sejdeme. Závidíme Vám ty Vaše současné zájezdy do Paříže, Lonýda, atd. O tom se nám za našich mladých let ani nesnilo, a tak Vám přejeme ještě dlouhou a úspěšnou budoucnost pro naše potomky, z nichž někteří si tu Vaši budovu už také užili.
Na závěr jednu zárodečnou (z hlediska budovy) vzpomínku. v obci Pohoří na Opočensku žil byl soused Potůček -mistr truhlářský. Denně docházel do nedaleké cihelny Pulice, kde měl v patře nad novou pec svou truhlářskou dílnu. Já jsem v té cihelně kromě toho, že jsem se tam v domě č.53 dne 28.1.1934 narodil – o prázdninách v roce 46 brigádničil a občas jsme do té truhlárny nad pecí chodili k panu Potůčkovi o přestávkách na besedy.
Když jsem se mu pochlubil, že po prázdninách nastupuji do školy v Liberci Na Husovce, tak celý pookřál a vzpomněl si: „Tak to budeš hochu pěkně v suchu. Já jsem v té budově v roce 1914 pracoval jako dělník pokrývač a zrovna jsme ji dostavěli. Je to dobré dílo!“. A tak se i stalo. Je to prima pomyšlení, že ta budova není dílo jen nějakých těch budoucích Henleinovců, ale že se podíleli i dělníci čeští. Tak ať Vám ta budova ještě dlouho dobře slouží a pomáhá utvářet novou tvář starému Rejchenberchu!
Zdraví a úspěchy přeje za Exmat 52
Ivo Kolář senior
lodník na lodi proti času!, jinak emer. prof. pražské konzervatoře (1974-2004)
V rámci oslav stého výročí otevření naší školní budovy na Husově třídě vyšleme 7. května okolo poledne pozdrav hvězdám. Na školním hřišti vytvoří žáci školy symbolickou stovku a vypustí žlutý balonek jako pozdrav nejvýznamnějšímu absolventovi, vědci, světoznámému astrofyzikovi Arthuru Beerovi, který v budově maturoval v roce 1918.
Přijďte se podívat na nádherný obraz!
Život Arthura Beera (1900 – 1980)
Arthur Beer byl německý astronom narozený v Liberci (Reichnberg) 28. června 1900. Byl to jediný syn profesora Johana Beer, učitele umění a řemesel a Olgy Pollakové. Arthur dokončil svá středoškolská studia v roce 1918 na gymnáziu v Liberci. Dnes v této budově sídlí Základní škola s rozšířenou výukou jazyků, Husova. Tato škola právě letos oslavila 100. let výročí budovy školy. V této souvislosti žáci vyslali ve stejném okamžiku několik stovek balónků naplněných heliem k obloze, jako poselství hvězdám
A. Beera. V roce 1924 musel podstoupit operaci kvůli závažné nemoci. Rok na to se žení s Charlotte Verou Popielarski. I přes zdravotní problémy a rodinné záležitosti ukončuje v roce 1927 doktorská studia a získává titul Ph.D. za obhájení disertační práce „Charakterizace spektroskopických dvojhvězd“. Většina hvězd v okolí Slunce je spojena gravitačně do dvojic, či vícenásobných hvězdných systémů. Mnoho z těchto dvojhvězd registrujeme v dalekohledu pouze jako jediný objekt. Důvodem je buď jejich velká vzájemná blízkost, či veliká vzdálenost od Země. Při pozorování spektrálních čar hvězd docházelo u některých z nich k jejich periodickému rozdvojování. Jedná se o důsledek Dopplerova posuvu – při oběhu hvězdy se mění radiální rychlost jejího pohybu
a tím dochází k periodické změně vlnové délky světla, které k nám přichází. Poprvé byl tento jev pozorován mezi léty 1887 až 1889.
Dr. Beer následně pracoval jako asistent na univerzitě ve Wroclawi a to do roku 1928. V roce 1929 začal pracovat na německé námořní observatoři jako astronom, kde vytvářel program pro rozhlasové vysílání s názvem „Novinky z přírody a technologií“. Až do roku 1934 působil v Hamburku v planetáriu, kde vyvíjel nové stálé expozice, pořádal přednášky pro veřejnost, publikoval odborné články, připravoval rozhlasové populárně-vědecké programy vysílané v Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Když v roce 1934 začalo pronásledování židovských vědců v nacistickém Německu, emigroval Arthur Beer do Cambridge. Mezi léty 1934 až 1937 prováděl Beer výzkumy na Solar Physics Observatory v Cambridge a v letech 1941 až 1945 působil též jako seismolog v Kew – místo v Richmondu, jižně od Londýna. Poté už od roku 1946 až do své penze (v roce 1967) pracoval jako pozorovatel na observatoři v Cambridge. V této době hodně cestoval, navštívil mimo jiné mnohá místa USA a Kanady.
Arthur Beer byl členem Mezinárodní astronomické unie a Královské astronomické společnosti. Celý vědecký život pořádal odborné a populární přednášky, psal články do novin a časopisů, předkládal odborné vědecké práce. Byl jedním ze zakládajících redaktorů publikace „Výhledy v astronomii“ („Vistas In Astronomy“). Čestný doktorát mu byl udělen za práce z oblasti historie astronomie. Zemřel 20. října 1980 v Cambridge, jeho žena zemřela rok po jeho smrti. Oba jsou pochováni na hřbitově Ascension Parish Burial Ground v Cambridge.
Český astronom Doc. RNDr. Luboš Kohoutek DrSc. pojmenoval jeho jménem objevenou novou planetku s označením Beer
č. 1894 na námořní hvězdárně v Hamburku – Bergendorfu, kde pracoval několik let jako astronom.
Též majitel privátní astronomické pozorovatelny v Liberci – Ruprechticích – pan Pavel Vála tuto pozorovatelnu po Arthuru Beerovi Ph.D. pojmenoval, v dubnu 1991. Této události byli přítomen primátor ing, Jiří Drda z libereckého Magistrátu, syn Peter Beer, dcera Nova Husbansová a členové Astronomického klubu při Parku kultury a oddechu v Liberci.
Jen několik hodin po oslavných ohňostrojích Nového roku jsme znovu opřeli svůj zrak na hodiny a s napětím očekávali půlnoc. Byl to přerod ze 4. na 5.ledna, kdy jsme spolu s více než 900 účastníky slavnostního galavečera vzpomínek v Domě kultury v Liberci, vstoupili do druhé stovky školy na Husově třídě. Večer setkávání s bývalými spolužáky, učiteli a přáteli začal ve 20:00 hodin údery bubnů Aries a dynamickým klipem představující dnešní „Husovku“. Otevřel čtyři hodiny zábavy, vzpomínání a umožnil návrat do dětství s osvěžením si svých mladistvých odvážných snů. Fotografie z celé stoleté historie evokovaly emoce a nebylo jednoduché potlačit v některých chvílích slzy dojetí.
Ty se objevovaly již během dne, kdy se cca 600 bývalých žáků přišlo podívat do své školy. Současné vedení školy spolu s učiteli a pracovníky školy připravili pro návštěvníky prohlídku prostor školní budovy, jaká je dnes, ale též umožnili zavzpomínat i prostřednictvím prezentací a stoleté časové osy. Celý den se chodbami procházeli bývalí žáci i učitelé a pohled na setkání generací byl zcela naplňující.
Úžasnou atmosféru si všichni přenesli večer i do Domu kultury, kde se příjemně bavili.
Již během dopoledne kniha Stoleté vzpomínky, vydaná u příležitosti 100. Výročí, byla téměř rozebrána a její křest během večera byl spíše symbolický.
Večer byl koncipován jako pohyb proti času, obohatil jej i návrat legendární Kalinky a gradoval velkou půlnocí. Ta byla uvedena kankánem a dominoval jí pohled na znovu rozchozené hodiny na školní věži. Nové století začíná pro „Husovku“ dynamikou a snahou o naplnění přání J.A.Komenského – učitelé na naší škole nebudou jako sloupy u cesty ukazující cestu kam jít, aniž by sami neklestili cestu vpřed. Nové logo jako symbol společné myšlenky žáků a učitelů je tomu příkladem.
První gratulaci a přání věnovala škole i moderátorka celého večera úžasná Marcela Augustová – absolventka školy.
Akce se zdařila především díky srdcím všech těch, kteří měli kdy něco s Husovkou společného. To, že jste přišli a vytvořili tu úžasnou atmosféru, je naplněním celé myšlenky. Ten hlavní program jste vytvořili právě vy, náš realizační tým vám poskytl jen prostor.
Fotografie ze dne otevřených dvěří naleznete zde: http://zskola.rajce.idnes.cz/2014_01_04_Stolete_vzpominani…/
Fotografie z plesu:
http://zskola.rajce.idnes.cz/2014_01_04_Ples_Stoleteho_vyroci/
S velkým díkem vám všem
Blanka Lukše Reindlová
Děkujeme!